Tento týden oznámil svůj konec dlouholetý hráč Tottenhamu, Aaron Lennon, pojďme si tedy připomenout jeho devatenáctiletou kariéru.
Lennon se narodil v Leedsu do rodiny Irsko-Jamajského původu a byl od juniorského věku považován za velký talent. Díky tomu nastoupil už v 16 letech a 129 dnech do svého prvního zápasu Premier League, a to z lavičky proti nikomu jinému než Tottenhamu Hotspur. Leeds už tehdy měl finanční problémy způsobené příliš ambiciózními nákupy, a tak svou první “plnou” sezonu 04/05 odehrál Lennon v League Championship, což byla také jeho poslední sezona v této soutěži. Návrat Leedsu do první ligu totiž nevypadal nadějně, a tak se velký talent ve svých osmnácti letech stěhoval do Spurs za 1 milion Liber.
Roky ve Spurs
V Tottenhamu již od první sezony pravidelně nastupoval a zařadil se mezi nejlepší mladé hráče ligy, titul mladý hráč roku mu unikl pouze díky existenci Rooneyho a Ronalda, to ale nic nezměnilo na tom, že se s týmem kolem Kinga, Dawsona, Carricka, Keana, Robinsona a dalších zasloužil o vzestup Tottenhamu po letech zmaru a hned ve své druhé sezoně se podíval do Evropy, kde v poháru UEFA odehrál všech 8 zápasů a s týmem došel až do čtvrtfinále.
Rok 2006 byl pro Aarona skutečně úspěšný, debutoval totiž za anglickou reprezentaci v přáteláku s Jamajkou jako střídající hráč a především se dočkal nominace na MS. Při konkurenci takových jmen jako Beckham, Lampard, Gerrard byla už i nominace pro tehdy 21 letého hráče úspěchem, nakonec se ale podíval i na trávník, a to ne jednou – debut si odbyl v 58. minutě utkání proti Trinidadu a Tobagu a zahrál si i v závěrečných minutách s Ekvádorem. Anglie tehdy skončila ve čtvrtfinále po smolném zápase s Portugalskem, Lennon do něj nastoupil jako střídající hráč za zraněného Beckhama a byl vystřídán krátce před penaltovým rozstřelem zkušenějším Jamie Carragherem, který ale penaltu neproměnil.
Úspěšnou kariéru mladého hráče neovlivnily ani turbulence v klubu poté, co byl odvolán úspěšný kouč Martin Jol. Lennon si dokázal udržet pozici i pod Juande Ramosem a navíc slavil s Tottenhamem první (a bohužel také poslední) trofej, když se Spurs ve finále League Cupu 2008 zdolal v památném zápase Chelsea 2:1 po prodloužení. Lennon tehdy odehrál plných 120 minut.
Ramos byl v následující sezoně po sérii příšerných výsledků vyhozen a na jeho místo nastoupil Harry Redknapp, který započal budovat nový Tottenham, jehož se stal Lennon pevnou součástí. V té době si Aaron na hřišti skvěle rozuměl s Jermainem Defoem, Petrem Crouchem, Tomem Huddlestonem a především pak s pravým bekem Vedranem Ćorlukou, který byl oproti předchůdci Huttonovi defenzívnějšího ražení, ale zároveň uměl skvěle rozdávat míče, což Lennonovi náramně vyhovovalo a poskytovalo volnost pro útočné výpady.
Výše zmíněná parta měla klíčový podíl na slavné demolici Wiganu v poměru 9-1, Defoe se tehdy blýskl pěti góly, ale velkou měrou mu pomohli právě Crouch s Lennonem, zatímco dlouhán Crouch zaznamenal jeden gól, tak prcek Lennon se kromě gólu blýskl ještě třemi asistencemi a v podstatě ukončil ostrovní kariéru Eriku Edmanovi, který proti němu tehdy stál (a klopýtal) na levém beku.
Vzhůru do Evropy
V roce 2010 se Lennonovi se Spurs podařilo kvalifikovat do Ligy mistrů, kde tým uzmul první místo ve skupině a v osmifinále se postavil AC Milán. Jediný gól tohoto dvojzápasu vstřelil Peter Crouch po krásném průniku Lennona polovinou hřiště. Střelec Crouch prohlásil, že tehdy neměl jít slavit své doklepnutí do prázdné, ale oslavoval Lennona za to, jak celou akci připravil.
Výše zmíněný rok byl také úspěšný po reprezentační stránce, Lennon se vešel do nominace na MS 2010 a nastoupil od začátku v prvních dvou zápasech, ve kterých ale Anglie remizovala, a tak Fabio Capello provedl změny v sestavě, které znamenaly, že Aaron již ve zbytku turnaje do zápasu nenastoupil.
Po úspěšné pouti Ligou mistrů Spurs i v následujících sezonách hráli pohárovou Evropu, byla to ovšem Evropská liga, které byl tým účasten a Lennon byl i nadále důležitou součástí A-týmu. V sezoně 12/13 dokonce proti Laziu navlékl v zápase základní skupiny kapitánskou pásku. Jeho role se ale s postupem času začala měnit. Vedrana Ćorluku na pravém beku vystřídal mladý Kyle Walker, jehož herní styl byl podstatně dominantnější, než Chorvatův. Walker podnikal časté průniky do ofenzívy a někdy se mohlo zdát, že si s Lennonem trochu překážejí. Občas také Walkerovi při jeho výpadech kryl záda, čímž se Aaron stal komplexnějším hráčem.
Konec po deseti letech
Od sezony 2014/15 klub vedl Mauricio Pochettino, který vyznával jiný styl, než jeho předchůdci a pro klasické krajní záložníky Lennonova typu nebylo v týmu již nadále místo. Proto byl v únoru 2015 poslán na hostování do Evertonu, kam nakonec také v následující sezoně přestoupil. Tak po deseti letech skončila kapitola Aaronova působemí u Spurs.
Mezi fanoušky na internetu kolovaly fotky Lennona s dresem Evertonu, na kterých pózuje s ne zrovna nadšeným výrazem. To bylo když byl odeslán na hostování. V létě se při přestupu již usmíval.
A s úsměvem také prožil svou první sezonu v Evertonu. V lize se mu podařilo nastřílet pět gólů ve 25 zápasech a celkových šest tref bylo nejvíce, kolik za sezonu kdy zaznamenal. Pro Toffees to ale nebyl úspěšný rok a Roberta Martinéze nahradil u kormidla Ronald Koeman. Nizozemcovo odlišné pojetí Lennonovi nesedlo a tak se opět ocitl mezi přebytečnými náhradníky, po třech letech tak v lednu 2018 přestoupil do Burnley. Tam se mu ještě jednou podařilo nakouknout do Evropské ligy, ale byla to už spíše labutí píseň.
Pokles Lennonovy výkonnosti v Evertonu byl způsobeny psychickými potížemi, kterými v té době trpěl. V roce 2017 byl z tohoto důvodu hospitalizován, když jej policie zadržela viditelně rozrušeného na dálnici poblíž Salfordu . O pár let později se nechal slyšet, že díky své zkušenosti jej již kontaktovalo několik fotbalistů s prosbou o radu. “Měl jsem nějaké problémy se stresem a úzkostmi, pramenilo to z toho, že jsem nehrál tolik, jak bych si představoval. Ale nechtěl jsem to s nikým řešit, problémy jsem nebyl zvyklý ventilovat. Když jsem se pak dostal do léčení, hned prvních deset minut s terapeutem mi pomohlo. Teď už se cítím dobře, díky rodině, blízkým i terapeutům. Pomoc se dá najít, pokud se necítíte dobře,” svěřil se v roce 2019 pro The Mirror.
Následoval jeden rok v turecké lize v Kayserisporu, kde odehrál celou sezonu jako stabilní člen základu a návrat do Burnley, kde Lennon odehrál svou poslední sezonu 2021/22.
Charakteristika a styl hry
Se svými 165 centimetry patřil vždy k nejmenším hráčům v lize, díky rychlosti, hbitosti a neúnavným náběhům do soupeřovy obrany jsme jej přirovnávali k motorové myši. Aaron uměl dobře ovládat balon, díky čemuž dokázal se svým zrychlením přejít přes bránícího hráče. Často rozdával balony krátkými přihrávkami. Protože to měl na pravé straně hřiště “přes nohu”, nedostával se příliš často do zakončení, z čehož také pramenila občasná kritika na jeho adresu, že nebyl gólovým hráčem. V pozdějších fázích kariéry se z převážně ofenzivního křídelníka stal komplexní hráč na pravém kraji zálohy. Klasičtí praví záložníci ale v posledních pár letech začali ze scény mizet, s čímž se zmenšil i Lennonův přínos.
I tak ale není sporu o tom, že Aaron Lennon je legendou Tottenhamu a jedním z nejlepších hráčů, kteří na WHL v posledních dvaceti letech působili. Jeho působení za éry Martina Jola a Harryho Redknappa zůstane nezapomenuto.
Aaron Lennon
Narozen: 16. dubna 1987
Kariéra v Tottenhamu: 364 soutěžních zápasů / 30 gólů
Kariéra celkem: 607 soutěžních zápasů / 43 gólů
Nejslavnější okamžiky:
4-4 s Arsenalem: https://www.youtube.com/watch?v=3Y3V_9yfxAE
2-1 s Chelsea: https://www.youtube.com/watch?v=hOHOmD1RGVA
1-0 s AC Milán: https://www.youtube.com/watch?v=ZWFd60MCM_I
Pozn. autora: Název článku byl inspirován tímto článkem, který je rovněž poctou Lennonovi: https://www.90min.com/posts/6594764-a-celebration-of-aaron-lennon-tottenham-s-great-entertainer-who-terrorised-every-full-back
Malá drobnost, pravák Lennon to na pravé záloze přes nohu rozhodně neměl. Jinak hezké shrnutí jeho kariéry, díky.
Přes nohu bylo myšleno tak, že pokud si balon zasekl do středu hřiště, tak to měl najednou přes nohu.
Pro centry je samozřejmě pravonohý hráč napravo ideální, ale v dnešní době křídelníci často pronikají do vápna, kde zakončují (a centrují krajní beci), proto se více uplatňuje dávat levonohé napravo a obráceně – viz Lamela, Townsend, Kulusevski, Son, nebo i Messi.
Tento trend samozřejmě vyústil v to, že dnes je spousta křídelníků obounohých (platí pro většinu výše jmenovaných). Lennon bohužel obounohý nebyl, byl to ještě takový ten klasický pravý záložník, který hlavně brousil lajnu. Ta změna stylu byla dost dobře vidět, když přišli Lamela s Townsendem a postupně Aarona odsunuli do pozadí.
Aaron byl strašně zábavný hráč, jeden z těch, kteří každý zápas zvedali lidi ze sedaček. S jeho zrychlením a kličkou na pravou nohu byl v těch letech cca 2007-11 téměř k nezastavení. Bohužel to byl ale hráč do systému 4-4-2, kdy beci pořád hlavně bránili a krajní záložníci měli na starost z větší části ofenzivní výpady. Když se tyhle časy začaly měnit, tak už pro něj nebylo místo. Bohužel, rychlost byla jeho hlavní devíza, v kombinaci ani G/A nikdy vyloženě nevynikal. Škoda, že jeho peak přišel už někdy v době, kdy mu bylo sotva 23. Na druhou stranu, loni v Burnley ukazoval, že může být ještě platný, věřím, že v Championship by ještě uplatnění našel.
Přesně tak, on byl celkově ten typ, kterému se říká “early peak”, neboli hráč, který v poměrně raném věku dosáhl svého vrcholu. Bohužel jeho ústup byl způsoben změnou stylu jak sám píšeš.
Většina hráčů, co dlouho hraje první ligu, už pak do druhé nejdou. Možná je to tím, že se již dost narajzovali a peněz mají dostatek, aby se mohli věnovat rodině, ale je to jen moje teorie. Ono taky každý rok absolvovat tu letní přípravu, to už hráč nad 35 a s úspěšnou kariérou asi nemá zapotřebí:)